Tomsa 164 (nikoli též srdci) atd. – Vulgární varianta koncovky této jest opět -ema, na př. mořema, polema Us., polema chrom. 269.
4. Nářečí východní, která mají pl. instr. dušami m. -emi, mají odtud přejaté -ami, zdlouž, -ámi a vulgárně -ama·, na př. polami BartD. 68 (val.), t. 114 (laš.), polámi t. 85 (stjick.), slc. poľami (vedle -mi a -i), – polama BartD. 19 (zlin.) a Btch. 267 (dbeč.).
5. Koncovka -oma je místy v nář. lašském, spolu s konc. -ami a -ama a rozšířena vůbec v pádě tomto, na př. poloma BartD. 114 (vedle polami a polama, a taktéž chłopoma, dušoma atd. vedle -ami a -ama).
Jiné výklady ke vzoru tomuto.
112. 1. Některá sem patřící substantiva přijímají skloňování podle vz. kurě gen. kuřete. Zejména:
subst. -išče nč. -iště, na př. hradišče nč. hradiště (vysl. -šťe) gen. -ščě nč. -ště atd., a skloňováním podle kuřě: gen. -štěte atd., na tom miestě hradišťat DalJ. 56 (rkp. Ceronský), pod ohniſſtětem BílC. 158, ohniſſtěte Tomsa 169 (položeno jako tvar vulgární vedle spisovného -iſſtě), ſpaleniſſtěte Nejedlý 154 (též), ſpaleniſſťata t.; – sem patří také chvostiště, proměněné změnami hláskovými v chostiště, -štiště, koštiště, chvoště a koště (srov. I. str. 439, 461, 482 a 554): sg. nom. chwoſtyſte Boh. m. 22ᵃ, instr. chwoſſczyſſczem Pror. Isa. 14, 23, pl. akk. má střícě chwoſtyſtye prodáváta Mast. 408, instr. (dóm) chwoſtiſti vyċiſtien HusPost. 47ᵇ, chwoſtiſtiemi t. 49ᵃ atd., nč. chvoště, koště gen. -ete atd. Jg. (s. v. chvostisko) a Us.; –
subst. vole gen. vole atd., sg. lok. v svém woly KlemP. 68, plur. tuhá vole Mast. 42 atd., a podle kuře: volata a tlusté krky Zíbrt Listy 18 (z r. 1722), volat holubích Ben. 4. Reg. 6, 35, s nenasyceným voletem Vel. Jg., vole gen. volete dat. voleti atd. plur. volata, volat atd. Rosa 56 (připomíná, ale neschvaluje), chrom. 270 a j. Us. ob.; –
subst. vajce nč. vejce, gen. -cě nč. -ce atd., a v sing. též podle kuře: krkavčího vejcete Lomn. Jg., s jedním wegcetem Beck. 1, 258, weyceti t. 3, 379, vejce gen. vejcete Rosa 56 (připomíná, ale neschvaluje), Dolež. 47, Pelzel² 55, holubího vejcete MalýAmer 4, 117 atd., vejce gen. vejcete atd. často v Us. ob., véce gen. vécete atd. chrom. 270; –
v nář. domažl. říká se také i líce g. lícete d. líceti, slunce g. sluncete atd. Šemb. 17.
2. Mužská příjmení, která jsou spolu appellativa tohoto vzoru, skloňují se náležítě, ale v sing. dat. lok. mívají nátlakem svého významu častěji koncovku -ovi podle chlapovi atd.; na př. Líce lok. po ondraczkowi liczowi KolB. 5ᵇ (1494), Srdce dat. lok. panu Srdci a -ovi atd.
